NEKONČÍCÍ RADOST

Nekončící radost se může stát z nekončící rutiny. Aneb nějak tak to já mám se svým životním stylem, na který se mě opravdu velice často ptáte. Po posledním #mirrorselfie na Instagramu mi přišlo tolik krásných zpráv a reakcí, že jsem to ani nečekala. Ale zároveň se také sešlo už opravdu hodně otázek na takový můj klasický den.
Zkusím vám takový jeden den představit a ukázat. Jak se tedy snažím pečovat o své tělo, tentokráte to fyzické?

Ráno, záleží v kolik a kde musím být, ale raději se snažím vše plánovat až po deváté hodině. To znamená, že vstávám kolem 6.00, dám si 20 minutek takového toho rozkoukávání, včetně vyčištění zubů a protažení se. Napiju se vody s domácím jablečným octem, převléknu se do cvičebního a 40 cvičím cardio sestavu. Dříve jsem dodržovala sestavy dle Jillian Michaels, ale po autonehodě mám již delší dobu sestavenou trochu odlišnou, více rehabilitační vlastní sestavu cviků. To již na míru dle mých požadavků. Na závěr dělám ještě 250 dřepů, 50 výpadů a samozřejmě řádné protažení, horká sprcha a masáž svalů. Na to poskakování si ale fakt pořiďte hodně dobré běžecké boty, já mám sice kupu tenisek, ale na sport volím nakonec vždy Adidasky.
Dříve jsem cvičila až večer, ale nějak jsem se na to poslední dobou vůbec necítila a musela jsem se nutit, ráno to naopak zvládám mnohem lépe. Teprve kolem osmé hodiny snídám; vždy velkou kávu ze soyového mléka a čerstvý, křupavý, bílý rohlík/chleba s jihočeským máslem a kouskem sýra nebo občas marmelády. Někdy si o chvilku později dám ještě kousek čokolády nebo ovoce – jahody, borůvky, maliny. Mé oblíbené. Po takové snídani nemám hlad několik hodin (což jsem vždy po všech kaších, vločkách, jogurtech měla a při tom, tato snídaně vychází kaloricky nakonec mnohem lépe, hlavně neobsahuje tolik sladkého).
Pokud mi to čas dovolí, což je skoro vždy, do oběda nachodím díky cestování a pochůzkám po městě již minimálně 3,5 km. Mezi 13.00 – 14.00 hodinou jsem zvyklá obědvat; to je teda velmi různorodé. Saláty ve všech verzích (štěstí, že zrovna bramborový od malička nemám ráda), polévky – hlavně zeleninové krémy. Dále různé vegan placky se spoustou sýra a zapečené zeleniny: v podstatě vše, co je zeleninové a se sýrem je moje specialita. Včetně lasagní, domácí pizzy, ale mám ráda i luštěniny, rýži, špenát, fazolky, řepu a mnohé další.
Někdy si dávám ještě slabší odpolední kávu a kousek ovoce nebo čokolády k tomu.
K večeři volím už jenom zeleninu v syrové podobě, trochu sýrů (třeba takový sýrový talíř, olivy, rajčátka a deci vína – prostě kousek nebe na talíři). Nebo mrkev, celer a mnohé další. Neodolám ani hrstce oříšků, nejraději nesolené, doma loupané mandle nebo arašídy.
No a nesmí chybět večerní procházka, ta by ideálně měla mít 4 km a snažím se jí chodit rychlým tempem. Na závěr dne si občas, málokdy, ale je to tak, dám malinkého, preventivního, jak já říkám polovičního panáka Ořechovky, pro spokojené bříško a klidný spánek :).
To je v podstatě taková prachobyčejná klasika, kterou přizpůsobuji dnům v týdnu, rozvrhu a práci. Například když jsem nemocná, o žádném cvičení nelze ani přemýšlet. Jinak ale toto vše poctivě dodržuji celoročně, i 24. prosince pěkně prosím.
A co je jediné důležité, to že toto sedí mně, jedné specifické osobě, která není stejná jako ostatní. Tělo mi funguje trochu jinak než vám. A proto toto není návod, jak na to. Jen prozrazení odpovědí, na otázky, které vás tolik zajímají. Není to však v žádném případě jediná správná varianta, tu si totiž musí najít každý sám.
S láskou k sobě samým #LíbáPolíbená

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.