SLADKÝ ROK 2017

Trocha bilancování nad tím uplynulým rokem nesmí chybět ani u slečny Políbené.
Však se toho zase stalo tolik. Požehnaně. Založila jsem si konečně vlastní blog, pak v tom tápala, pak se učila na workshopu a pak mi to celé došlo. Je to můj blog a má vypadat, působit, ale hlavně být k něčemu dobrému, tak jako se snažím žít svůj život já. Ne nadarmo se říká: „blog to je samé já, já, já..
A protože se toho stalo opravdu požehnaně, vypíchnu pár zásadních věcí, které mě tento rok naučil a dovedl mě zase o kus dále…nebojte, nejde však o přehled bez mála 4 stovek fotek :D

Božské Brownies
Ano, recept, který jsem objevila na začátku roku úplnou náhodou, celý rok pekla a zlepšovala až snad došla k dokonalé verzi. A vím, že vás mé recepty fakt baví a také už vím, že i opravdu chutnají. Tak se snažím neustále dodávat další, když ne všechny do samostatných článků, tak vždy aspoň na Instagram a Facebook.
Jsme všichni velmi křehcí
To byl opravdu rok, který jsem strávila v kině Lucerna, za nejlepší snímek roku považuji Naprosté cizince, odkud tato věta pochází ( a také jsem viděla neskonale talentovanou Paulinu, Místo splněných přání, Kolo zázraků,… a řeknu vám, zlatá Lucerna, filmy tak skvostné jako Lucerna samotná). A já této větě pevně věřím, všichni máme své slabiny, a ač to tak nevypadá, jsme všichni vážně velice křehcí. A měli bychom se zajímat nejenom o materiálno, ale také o svou duši a tělo. Zase jsem pochopila, že vás nejvíce baví mé ozkoušené tipy na zdravé recepty, styl, život, ale také na místa, kde se dají různá pohlazení pro duši i tělo sehnat. Takže i nadále budu pokračovat v postech z různých koutů, barů, bister a kaváren po Praze. FOTO: Bylinková terapie
Každý má právo být občas trochu blbý
(ale jako pozor, fakt jenom občas a jen trošičku)
Tuto větu pronesla úžasná a velice moudrá žena – maminka mého švagra, a je dle mého názoru naprosto geniální. Takže jsem pochopila, že když mě někdo nazve anorektičkou, blbou blondýnou nebo podobně. Tak na to prostě má právo, je to jeho názor, který vypovídá více o něm než o mně. A nakonec já dobře vím, kdo jsem a kam směřuji, jak moc tvrdě dřu na své postavě, zdraví, ale také na svém vzdělání, ale občas si teda jako taky dovoluji být u toho maličko blbá. Aspoň není nuda…
A protože si hodně osob myslí, že mám v hlavě jenom hadříčky, iPhony a kde sehnat Starbucks, tak se nebojte, i v outfitech se zase někdy ukáži (přes zimu však vypadám nejčastěji jako jedna velká dvacetivrstvá cibule, vždy a pořád mám na sobě ještě jednu vrstvu..).
2018
Do příštího, již „dospělého“, roku dalšího tisíciletí vám všem tedy přeji; Dovolme si, i těm ostatním, být občas trošičku, ale fakt jen trošičku a jen občas prostě blbý. Protože jsme všichni velmi křehcí. A aby tedy nebyla ta nuda, dávám si i já nové předsevzetí: Naučím se pít fakt dobrej, ale jako dobrej!, rum. A možná zvládnu i tu whiskey.
Do roku plného splněných snů a přání 2018 #LíbáPolíbená
Vykročte tou správnou nožkou, klidně si na to kupte nové botky ve slevě jako já.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.