V OBLACÍCH

O tom, že já mám hlavu věčně někde v oblacích, o tom každý ví, netřeba více komentovat :D.
Ale tentokrát jsem se cítila jako v oblacích já, když jsem se konečně dostala na střechy v milované Lucerně.Ach, to byla nádhera, Lucernu miluji, je to jedno z mých nejoblíbenějších kin, ale také miluji tamější páternoster a samozřejmě charakteristický vstup s Lucernou, navíc místo kde to naše pražské sejdeme se pod koněm, nabírá nového rozměru, zvláště když každý stojí u jiného,…

Na tuto událost jsem čekala pěkně dlouho, pak jsem ji na FB zahlédla, plánovala, nastydla, ležela v posteli, pak nestíhala nic v práci a okolo, a málem mi tak tato úžasná paráda unikla. Ale nakonec to vše dobře dopadlo a já tam byla a vše jsem viděla a jásala, kochala se a samozřejmě, že jsem to vše zdokumentovala a nafotila. Jak já tu Prahu miluji. A toto byl zase úplně nový pohled na ní, na věže, na domy, na střechy, já byla jak v sedmém nebi. Zase na mně doslova dýchlo to kouzlo, ta moc, ta magie, příběh a mnohé další, které je ukryté nejenom v každém zábradlí, v každičké stěně, na každém domě, na každém balkonku,… ale i v každém z nás.
Při takových momentech si člověk vždy dobře uvědomí, co je důležité a co není. Ale také jak obrovské má v dnešní době možnosti. Vždy si říkám, je to ještě rok a bude ze mne (pánbůhdá) magistr,… a co já vlastně jednou chci v životě dělat? A co vlastně jako za ten rok budu dělat? Přišla jsem na to, že mi nevadí dělat skoro žádná práce, pokud člověka aspoň trochu baví, naplňuje, má sama o sobě smysl a dělá se pořádně, kvalitně a jednoduše.

No ale co přesně, na to jsem stále nepřišla, a tak občas tak sním a dumám a říkám si, mám zkusit rozjet vlastní podnik, však na Brownies mi chodí objednávky už teď a to ho nikde nenabízím, ba ani samozřejmě neprodávám. Ale nevím, je to těžké, takhle sama si rozjet vlastní obchůdek, ale zase velice lákavé, stejně to byl vždy můj veliký sen, mít takový ten malinký podnik, cukrárnu, posluchárnu, stejnou jako měla Juliet Binoche V Čokoládě…
Jen tedy nevím, stál by o to někdo, v záplavě takových dobrých a skvělých podniků, které jsou momentálně všude okolo….
Tak prostě uvidím, co mi život přinese, třeba cestu kolem světa, protože přesně takto bych já popsala zážitek ze střech Lucerny, samozřejmě v menším měřítku, ale bylo to tak. Pohled do okolí, všechny střechy, okýnka, zajímavosti. Byla to krása a další splněný sen. Jsem už docela zvědavá, co se mi splní příště a jak to zvládnu. Přeci jenom aby se sen splnil, musí se pro to něco udělat, ale určitě by to člověka mělo bavit a hlavně já když něco chci, udělám pro to poctivě vždy a vše, ale tak aby to bylo přínosné nejenom pro mě, ale také pro všechny, kteří mi u toho pomohou, stojí za mnou nebo se u toho se mnou dobře baví.

Bez legrace by to totiž nešlo…
Okouzleně #LíbáPolíbená

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.